Novela vodního zákona

Cílem novely je odstranit nedostatky zjištěné vodoprávními orgány při praktické aplikaci vodního zákona, zohlednit technický vývoj ve vodním hospodářství, snížení administrativní zátěže, úprava ekonomických nástrojů a systému sankcí. V neposlední řade bylo cílem novely převést do českého právního řádu evropskou legislativu.

Novela vodního zákona 254/2001, uveřejněné pod číslem 150/2010, nabude účinnosti od 1.8.2010.

Hlavní změny vyplývající z novely:

       1.   Posílení významu zásobování obyvatelstva pitnou vodou

Zásobování obyvatel pitnou vodou je veřejným zájmem. Zákon legalizuje odběry vody z vodních zdrojů při zajištění dodávky v mimořádných situacích (§109).

       2.   Povolení k nakládání s vodami

Pokud lze vykonávat nakládání s vodami pouze užíváním vodního díla, je možné toto povolení vydat jen současně se stavebním povolením k  vodnímu dílu ve společném řízení. Povolení k nakládání s vodami se nově dává na dobu užívání vodního díla. O tom, zda se jedná o nakládání s vodami, rozhoduje vodoprávní úřad.

       3.  Řešení srážkových vod

Zůstává povinnost řešit srážkové vody již v rámci stavebního povolení s odkazem na stavební zákon (§5). Stavební úřad nesmí bez splnění těchto podmínek vydat stavební povolení či povolení změny stavby, popřípadě kolaudační souhlas.

Nově je stanoveno, že srážkové vody z dešťových oddělovačů, nejsou odpadními vodami, pokud oddělovač splňuje podmínky vodoprávního úřadu. Podobně, za odpadní vody se nepovažují srážkové vody z komunikací, pokud je znečistění řešeno v souladu s vyhláškou o pozemních komunikacích (§38).

       4.  Zneškodňování odpadních vod

Nově se zavádí možnost vypouštění do podzemní vody přes půdní vrstvy z tzv. menších zdrojů, tj. jednotlivých domácností a jednotlivých staveb poskytujících služby, u nichž odpadní vody jsou produktem lidského metabolismu (§38).

Zavádí povinnost zajistit likvidaci obsahu žumpy tak, aby nebyla ohrožena jakost podzemních ani povrchových vod a případně tuto likvidaci na vyžádání prokázat ČIŽP a vodoprávnímu úřadu (§38).

V pochybnostech o tom, zda se jedná o odpadní vody, rozhoduje vodoprávní úřad.

       5.  Ohlašování vodních děl (výrobkový přístup)

Významnou novinkou je zavedení tzv. výrobkového přístupu (nový §15 a). Vztahuje se na čistírny odpadních vod do 50 EO, jejíž podstatnou součástí jsou výrobky označované CE, pro jejichž realizaci postačí ohlášení vodoprávnímu úřadu. Ohlášení musí mít náležitosti podle stavebního zákona, a musí obsahovat mj. vyjádření správce vodního toku v případě vypouštění odpadních vod do vod povrchových. Ohlášením se považuje vypouštění odpadních vod za povolené.

Pro tyto čistírny není potřeba provádět rozbory odpadních vod (§38, odst. 5).

Kontrola (technická revize) čistíren ohlášených podle §15a se vyžaduje 1 x 2 roky prostřednictvím osoby odborně způsobilé. Výsledky revizí je vlastník vodního povinen předat do 31. prosince příslušného roku vodoprávnímu úřadu. Zjištěné závady musí být odstraněny ve lhůtě do 60 dnů od provedení revize (§59)

       6.  Povinnosti vlastníků vodních děl (§59)

Nepožaduje se schvalování provozních řádů, ale vodoprávní úřad může požádat o jeho předložení ještě před zahájením užívání vodního díla. Tyto dokumenty jsou interní směrnicí organizace a schvaluje je vedoucí organizace. Zůstává pouze stanovení podstatných náležitostí provozních řádů a povinnost zpracovaný provozní řád dodržovat.

       7. Úprava kompetencí a zjednodušení některých řízení

Jsou zrušeny vodoprávní úřady na úrovni pověřených obcí a tyto kompetence jsou převedeny nově na obecní úřady obcí s rozšířenou působností (§105).

Vodoprávní úřady jsou dotčenými orgány státní správy v řízeních, kdy mohou být dotčeny zájmy vodního zákona (§104).

Pro zřízení energetických vrtů, pokud neodebírají nebo nečerpají podzemní vodu postačí souhlas.

Stavbu vodovodů a kanalizací lze povolit ve zkráceném řízení (§ 15). Úpravy bez změny trasy nepodléhají povolení ani ohlášení.

       8. Úprava poplatků a sankcí

Zaveden nový poplatek z povoleného množství odebírané podzemní vody. Hranice zpoplatnění je totožná se současnými poplatky za čerpání podzemní vody (6 000 m3/rok , resp. 500 m3/měsíc). Výše poplatku je 0.5 Kč/m3.

Novela zavádí přestupky fyzických osob. Skutkové postaty jsou definovány stejně pro právnické a fyzické osoby i podnikající fyzické osoby, liší se však výše sankcí.

Průmysl a služby Investoři Developerské společnosti Malé podniky a rodinné firmy